Deníček nedonošeného mimi s rozštěpem

Krmení

Krmení - zpočátku jsme krmili Habermanem - bez něj bychom asi doteď byli v Thomayerce na nedonošencích nebo na sondě. Postupně jsme si krmení upravili tak, že se Mikuláš naučil pít z obyčejného dudlíku, který jsem mu přimačkávala, abych usnadnila sání (vstřikuju mu část mléka do pusinky, částečně ho ale nechávám, aby se snažil taky sám a procvičoval obličejové svalstvo). Zásada je, že si každá maminka musí zkusit, co její miminko zvládne - některé maminky musí krmit Habermanem, jiné zvládají placatý anatomický dudlík, který třeba u nás naprosto neprošel. Záleží na rozsahu rozštěpu patra, jak je miminko šikovné (ale každé miminko je šikovné jak nejvíc může) a jak je maminka ochotná experimentovat.

Základní informace jsem získala ještě před narozením Mikuláše na www.cleftline.org, kde je i video s krmením z Habermana a jiné zajímavé rady - bohužel jsou stránky v angličtině, ale stojí za shlédnutí, pokud potřebujete poradit. My používáme dudlíky od Medely, vyzkoušeli jsme Avent, anatomické dudlíky, Bočka (ten ještě ušel, ale není to taková kvalita jako Medela), různé další silikonové dudlíky z drogerií a lékáren a vždy jsme skončili u Medely.  Latexové dudlíky odmítám z důvodu možné alergie na latex.

Místo lahviček jsme začali užívat lahvičky od SoftCup (pomůcka na krmení taky od Medely), která má kapacitu 80 ml - zpočátku jsme lahvičky používali kvůli velikosti, protože jsme začínali na 40 ml mléka, ale lahvičky se nám moc osvědčily (lahvička je totiž úzká a mléko z ní pod vyšším tlakem velmi dobře teče a velmi dobře se drží v ruce, z klasických lahviček mě velmi brzo bolela ruka a mléko z nich hůže teklo; většinou jsem udělala větší dávku mléka do normální lahvičky a tu si pak dolévala postupně jak mrňous vypil do lahvičky od SoftCup). Tyto mini lahvičky jsme  používali až do ukončeného 4.měsíce, kdy Mikuláš začal být schopen pít i z velké lahve s dudlíkem se zvětšenou  dírkou, aniž by následovaly koliky a zvracení. Dírku do dudlíku jsme nejdřív udělali nožem jako naříznutí do kříže a pak jsme malinký kousek ještě ustřihli, aby vznikla dírka - velikost dírky jsme udělali podle toho, jestli byl dudlík na mléko, na příkrm nebo na kaši.

V zásadě jsme učinili jednu zajímavou zkušenost -  veškeré potraviny je Mikuláš v 6.měsíci schopen jíst jen formou sání z dudlíku - krmení ze lžičky je naprosto neúčelné a nemyslím si, že je to způsobeno jen tím, že ještě neví, jak ze lžičky baštit (u staršího syna jsme s příkrmy začínali až po 6.měsíci a naučit krmení ze lžičky taky chvíli trvalo). Většina příkrmů, které jsem se snažila podávat ze lžičky skončila v rozštěpu patra a vytečením z nosu, vztekáním a nekonečným množstvím špinavých ubrousků, bryndáčků, bodýček a hladovým Mikulášem. Takže jsem prostě udělala větší dírku do dudlíku, veškeré potraviny jemně namixovala a  podávám je v tekuté (polotekuté) formě z dudlíku, podobně jako při krmení mlékem. A je to prakticky bez problémů - část hustší potravy často sice vytéká z nosu, ale není to taková hrůza jako při krmení lžičkou. Zvykli jsme si také proto vyndávat před příkrmy nostrilky, protože během pár vteřin jsou zanesené jídlem.

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode