Deníček nedonošeného mimi s rozštěpem

Příkrmy před operací patra

Příkrmy - s příkrmy jsme začali po ukončeném 4.měsíci, protože Mikuláš byl na umělé výživě. Zatímco u prvního dítěte jsem byla zásadová a začínala jsem zeleninou, u Mikuláše jsem s první lžičkou brokolice neuspěla, protože mu jednak nechutnala (musela jsem ji přidat do mléka) a navíc z ní měl tak příšerné nadýmání, že jsme brokolici zavrhli. S mrkvičkou jsme na tom byli poněkud lépe. 

Ze lžičky papání nešlo, takže příkrmy baštil  z dudlíku (měli jsme  dudlíky s dírkou na mléko, na řídké příkrmy a pak na husté příkrmy-kaše). 

Příkrmy zeleninové i ovocné  jsme ředili na tekutou-polotekutou konzistenci, přidávali do mléka nebo převařené kojenecké vody a pil dudlíkem s větší dírkou.

Jak na ovoce: maminky rozštěpáčků říkají, že jablíčko rozštěpáčky pálí v nose - protože mi to  Mikuláš nemohl říct, nemohu to posoudit; fakt je, že ze lžičky nejedl v 5.měsíci nic, ani zeleninu, ani ovoce, zatímco z dudlíku zředěné s mlékem nebo i s kojeneckou vodou vypil úplně všechno (i rozmixované masíčko z králíka). Takže neochota jíst příkrmy ze lžičky není způsobená tím, že by nechutnaly, ale Mikuláš nechce jíst ze lžičky, je zvyklý na dudlík a navíc ze lžičky se mu příkrmy dostávají přímo do rozštěpu patra a odtud do nosu. Zjistili jsme, že pokud dáme příkrm z dudlíku, je to relativně v pohodě (něco málo vyteče nosem, ale není to taková katastrofa jako při krmení ze lžičky). Takže jsem se  rozhodla  zbytečně ho netrápit, už takhle má to krmení horší, tak proč mu to ještě víc znepříjemňovat. Měli jsme obrovskou spotřebu bryndáčků a plenkových bavlněných ubrousků, protože příkrmy tekly zpočátku nosem někdy proudem, později jsme příkrmy zvládli bez větších ztrát.

 

Až do operace patra jsme krmili i příkrmy převážně z kojenecké lahve se savičkou, po operaci patra jsme asi tak 14 dní počkali na zahojení patra, aby se mrňous nechtěně lžičkou neporanil na nezhojeném patře, pak  během pár dní jsme přešli zcela bez problémů na krmení lžičkou. 

 

Naše první příkrmy - naše tipy pro maminky začátečnice:

Brokolice - brokolici rozebereme na drobné růžičky, opláchneme a uvaříme v kojenecké vodě doměka, pak i s vodou rozmixovat.  Co se nespotřebuje hned, lze uložit do mrazáku (my dáváme do lahviček co nám zbyly po tekutém Nutrilonu s kapacitou 60 ml nebo jsme si sehnali lahvičky od Hami první lžička). Připravenou stravu po lžičkách přidáváme do kojeneckého (nebo odstříkaného mléka) a krmíme z lahvičky dudlíkem.

Namražené jídlo si vyndávám z mrazáku v dostatečném časovém předstihu, aby stačilo rozmrznout. Podobně připravujeme většinu zeleniny, zpočátku dáváme příkrmu tak 2 lžičky, aby se otestovala případná možnost alergické reakce. Každý druh zeleniny by se měl testovat cca 3 dny, postupně lze množství přidávat. 

Kdy jsme  krmili první  příkrmy - jako vhodnější se mi jevila doba odpoledne, při posledním krmení před koupáním a to z ryze praktických důvodů, protože jsme byli zpravidla oba docela zapatlaní od příkrmu. Takže příkrm byl spíš na první večeři nebo pozdní svačinu. Později když jsme příkrmy zvládli bez větších ztrát, jsme krmili dopoledne ovocnou přesnídávku a v poledne nebo odpoledne masozeleninový příkrm.

Pro první příkrmy jsme používali:

brokolici (vhodnější než mrkev, protože se v ní nehromadí dusičnany, ale nadýmá!), mrkev (pokud vaříte z domácích surovin, tak jedině mladou mrkev menších rozměrů, určitě ne půl kilovou úžasnou mrkev narvanou dusičnany, já si první mrkev raději kupuji v první lžičce od Hami), brambory (pozor u dětí, které trpí na zácpu, u těch jsou vhodnější tzv.sladké brambory neboli batáty - velmi hodnotná a výživná zelenina -bohužel je nemají všude)Ostatní zeleninu dle chuti mrňouse, ale vždy pamatovat na možné množství dusičnanů v krásně vykrmené zelenince - kedlubny, květák. Se špenátem počkat později, podobně i kapusta atd.

Masové příkrmy - v 5.měsíci semohou začít dávat pomalu i masité příkrmy. Nejvhodnější masíčko je bílé maso, ale dejte 5.měsíčnímu kojenci kuřecí prsa, když je kuře vykrmené hormony, že? Podařilo se nám sehnat kontakt na bio farmu u Týniště nad Orlicí, kde prodávají domácího králíka, takže vaříme bio. Příprava masa je podobně jako u zeleniny, chce to jen déle mixovat.

Kaše - první kaši na noc jsme začali dávat, když jsme  si mysleli, že brzké ranní vstávání je způsobeno z hladu. Brzo jsme pochopili, že z hladu to není, že mu spánek v pět hodin ráno prostě stačí.  Nicméně suroviny pro kaši lze přidávat k uvařené zelenině. Kvůli zácpě jsme přestali dávat rýžovou kaši -rýže podobně jako brambory způsobuje zácpu (později jsme skoro v roce zjistili, že zácpa byla asi způsobená alergií na mléko). U zácpy jsou vhodnější: kukuřičná kaše, jáhelná, pohanková - dají se koupit jako instantní pro dospěláky a stačí pak v mléce namixovat na jemno, aby prošla dudlíkem (např.od f.Nominal, ale snad existují i např.jahelné kaše v drogerii DM, která u nás bohužel v okolí není). Veškeré kaše obsahující lepek se doporučuje zavádět později, většina firem je vyrábí už od 6.měsíce. Nejvhodnější je samozřejmě z ovesných vloček.  Ochucené kaše zásadně nekupujem, ovoce čerstvé si můžeme vždy sami přidat a nemusíme baštit kaše plné umělých aromat a éček, které se tváří jako hrušková, s lesním ovocem, jahodová atd.

 Hotové masozeleninové příkrmy z obchodu nekupujem, Mikuláš má dost rozumu, že odmítá jíst konzervy, byť ve skleničce a zkuste si doma uvařit jídlo z ingrediencí, které uvádí výrobce na obalu a zjistíte, že vaše jídlo nemá tak nádhernou barvu jako to "jídlo" ve skleničce. 

Chleba, rohlíky a podobné potraviny u rozštěpáčka - až do operace patra jsme je nedávali, protože drobky se většinou dostaly do rozštěpu a buďto nadavovaly, dusily nebo se do rozštěpu nalepily.

Po operaci patra je potřeba počkat, až se patro zahojí. I po operaci patra jsme zpočátku dávali malinké kousky chleba přímo do pusy, osvědčily se nám k jídlu spíše kukuřičné nebo pohankové křupky z obchodu se zdravou výživou. Celkově přechod na tvrdší potraviny (chleba, rohlíky, kousek jablka apod.) nám trval skoro do 18.měs. (15,5 měs. korig.) a i ve 20.měsících (18 měs. korig.)  špatné polknutí tvrdšího nebo většího sousta přivodí dávení. Od cca 19.měs. (tj.cca 16,5 měs.korig.) jsme přešli většinově na obyčejnou dospěláckou stravu  (dobře rozkouskovanou) alespoň co se týče obědů. Také jsme přešli od batolecího mléka na obyčejné čerstvé kravské (plnotučné), které podáváme převážně 2 x denně (ráno na rychlé zasycení - první snídaně) a večer, na jednu svačinu většinou jogurt. Více mléka nechceme ani dávat vzhledem k předchozí alergii na mléko a  ani nemáme pocit, že by to dělalo zažívání dobře. Do mléka přidáváme kvůli lepšímu zažívání  laktobacilky (Mikuláš má stále sklon k průjmu, pokud laktobacilky nedáváme, objeví se po několika dnech slabší průjem, ve stolici nebylo nic zjištěno, lékařem doporučeno podávání laktobacilů). Oblíbené potraviny: jogurty Florián, Cavalier, ovocný choceňák, toustový chleba z topinkovače máznutý Ramou a potřený domácí meruňkovou marmeládou, ovocné přesnídávky, kukuřičné a pohankové křupky, ze sezonního ovoce meloun, naše obří ostružiny, jakýkoli rybíz, měsíční jahůdky, nakrájená broskev nebo nektarinka, hroznové víno (kupujeme málo, je hodně chemicky ošetřované). Banán odmítá, sní ho pouze v kupované přesnídávce, kde není tolik cítit. Zeleninu sní jakoukoli v polévce i hlavním jídle, má rád nakládaný hrášek (kuličky rozmačkáváme, aby se jimi neudusil), kukuřici, miluje cokoli z rajského protlaku, sní i tuňákový salát, když je tam zelenina. Nejoblíbenější jídlo: to co má táta zrovna na talíři, ať je to cokoli...zejména pak nezdravé věci jako tvrdé salámy, hranolky, zelené či černé olivy atd.

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode