Deníček nedonošeného mimi s rozštěpem

Operace patra-Dětská nemocnice v Brně

Operaci patra jsme absolvovali 15.11.2010 v Dětské nemocnici v Brně.  Nezbytné základní  informace k operaci patra naleznete od MUDr.J.Vokurkové na www.rozstepy.cz.

 

Uvádím informace, které jsou podstatné z hlediska komfortu (fyzického i psychického) během pobytu dítěte a jeho doprovodu v dětské nemocnici v Brně během operace patra. Popisuji stav z listopadu 2010.

 

Příjem a vybavení nemocnice: k pobytu jste přijímáni den předem (my jsme byli přijati např.v neděli) do 11 hod. Ohlásíte se na přepážce ve vstupní hale, kde s vámi vyplní základní papíry a pošlou vás na příjmovou ambulanci. Tam s vámi rychle vyplní přijímací papíry a pošlou vás zpět na přepážku ve vstupní hale, kde vám řeknou, jak se dostanete na vaše oddělení. Doprovod nemá nárok na stravování na oddělení, pokud  doprovod  chce, může si zakoupit stravenky  a docházet na jídlo do jídelny mimo oddělení (jednoduší ale pro matky s malými dětmi asi je vybavit se jídlem sebou a ve chvíli, kdy dítě usne  zajít si do kantýny, která je poměrně slušně zásobená, vč.teplých jídel, kávy atd.). Pokud si sebou vezmete hrnek, budete si na pokoji pravděpodobně moci uvařit ze svých zdrojů kávu nebo čaj, záleží podle typu vybavení pokoje.

Pokoje pro matky s dětmi jsou vždy samostatně (základní vybavení - lůžko pro matku a dítě, skříň, stolek na jídlo a židle, křeslo, umyvadlo, televize). Na většině pokojů je mikrovlnka, která slouží k přihřívání mléka a jídla. Některé pokoje mají lednici, ale zas nemají varnou konvici a naopak. Každý pokoj má televizi.

WC a koupelna je společná na celé oddělení. V den operace se budete muset dohodnout, jestli vás nechají ten den, co bude vaše dítě na JIP, na oddělení, nebo se budete muset přestěhovat na noc na ubytovnu (my jsme měli štěstí a sestry mě nechaly na oddělení, protože bylo dost volných lůžek).

Herna - herna je mini místnost - pro děti, které teprve lezou není vhodná, proto počítejte s tím, že budete muset své dítě zabavit na pokoji v postýlce nebo ho hodně nosit (my jsme to vyřešili nosítkem, ve kterém jsme chodili po chodbě oddělení). V herně je možno půjčit nějaké hračky. Před operací nedoporučují vycházet mimo oddělení kvůli možné infekci, kterou byste mohli chytit.

Návštěvy jsou omezené na odpoledne.

Noc před  operací je poslední jídlo dovolené ve 2 hod.v noci. Doporučuji vstát a dítě nakrmit, protože se na řadu k operaci můžete dostat až někdy pozdě dopoledne, což zcela hladovému dítěti nevysvětlíte.

V den operace zůstává dítě na JIP až do druhého dne, matka se buďto na noc stěhuje na ubytovnu nebo  zůstává na oddělení, pokud je místo. Dítě je možné navštívit na JIP v den operace odpoledne, ale osobně si myslím, že fyzický kontakt u těch nejmenších  není úplně vhodný, protože to mrňousky ještě víc rozlítostní, když chtějí být s matkou, ale nejde to.

 

Co potřebujete sebou? Prakticky vše, co potřebujete doma.

Základní vybavení nutné sebou:

-oblečení pro dítě (overálky nebo dupajdy a bodýčka) předpokládejte tak na 5 dní - první den, tj. v den příjmu bude dítě v běžném oblečení, další dny bude spíš polehávat, pospávat, budete jej hodně nosit, takže podle toho přizpůsobte oblečení jak jste zvyklí.

-osušky nebo tetra pleny po koupání, kosmetika pro dítě

-balík plen na celou dobu pobytu a ubrousky a mast na zadeček

-hračky - měkké, po operaci nesmí kousat tvrdé předměty, aby nedošlo k poranění sešitého patra

-2 pleny na otírání hlenů, které odchází po operaci

-Vincentka nebo podobný sprej do nosu (nám vyhovují spíš aerosolové spreje, které dobře fungují i v poloze vleže, jako třeba Sinomarin Children apod.)

-2 lahve na mléko s dudlíky a mléko, které mrňous pije (nebo svoji odsávačku a popř.parní sterilizátor do trouby nebo sterilizační sáčky Medela). Stává se totiž, že někdy nestihnou mléko objednat včas a mohli byste se ocitnout bez jedné dávky mléka, což byste řvoucímu miminku těžko vysvětlovala.Pokud máte mléko speciální, vemte si na celou dobu pobytu (nám se stalo, že naše mléko s plně štěpenou bílkovinou neměli, jednou se spletli úplně a podruhé mu dali s částečně štěpenou bílkovinou a  mrňousovi  to neudělalo moc dobře)

-pro maminku - oblečení na 5 dní jako tepláky, trika, pyžamo, přezůvky, ručníky, kosmetika, jídlo (spíše něco trvanlivého, něco sladkého pro nervy apod.)

-toaletní papír, mýdlo na ruce a ručník na ruce (na WC nebyl ani papír, ani mýdlo)

-utěrku na nádobí, příbor, popř.hrníček na kávu a čaj

Průkazky ZP, občanku, lékařské zprávy podle instrukcí operatéra, léky, které užíváte.

Pokud uvezete zvlhčovač vzduchu (v nemocnici je velmi suchý vzduch a dítě je operaci dost zahleněné) nebo to vyřeší 3  ručníky do tašky navíc, které dáte vlhké  na topení.

 

Po přeložení z JIP dítě převážně pospává, je hodně nevrlé (tento stav nevrlosti trvá tak 5 dní- týden), vystrkuje jazyk z pusy ven. Je zahleněné, odchází narůžovělé hleny (tyto hleny se nám objevily po nějaké době ještě doma, bylo to asi týden po operaci, kdy jsme už mezi tím měli od takových hlenů pokoj).

Zahlenění jsme museli řešit průběžně prostříkáváním nosu a zvlhčováním vzduchu, hlavně však v noci, sprej do nosu vždy zakrátko zabral a byl klid. Rýma se nám naštěstí v prvních 14 dnech po operaci vyhla, protože odsávání nebylo vhodné.  Operační rány v puse jsme natírali prvních skoro 10 dní  na noc genciánkou (povlečení i oblečky byly špinavé, ale jde to vyprat), vhodnější je na to doma udělaná štětička s více namotané vaty než ty hubené kupované, které nenatáhnou tolik tekutiny.

 

Z čeho jsme byli po operaci nejvíc vykulení: z toho, že i po operaci patra nadále protékala potrava částečně nosem. Báli jsme se, že někde povolily stehy. Volali jsme kvůli tomu známé mamince roszštěpáčka a ta nás uklidnila, že je to normální. Pravděpodobně u čelisti zůstala ještě dírka, kterou potrava dál protéká do nosu, proti stavu před operací je to ale tak o 70 % lepší.

Co se po operaci zlepšilo: rozvoj řeči, sluch (odešla tekutina z uší, stav uší je  po 2 měsících po operaci prakticky normální), papání (jíst ze lžičky je prakticky  v pohodě i přes částečné protékání potravy do nosu), ústup celkové nemocnosti (pravděpodobně díky vynětí mandle).

Sání: princip  sání zůstal pro Mikuláše záhadou ještě půl roku po operaci -  abychom se zbavili postupně lahviček s dudlíky, zkoušeli jsme nasadit postupně tzv.tréninkové hrníčky a to alespoň na jiné tekutiny než mléko. Vyzkoušeli jsme např.Aventové hrníčky se zeleným pítkem (membránu jsme vyndali), hrníčky od Nuku se širokým pítkem (pojistku jsme vyndali), hrníčky od Farlinu s pítkem, obyčejné hrníčky s pítkem z domácích potřeb aj. V první řadě měl Mikuláš  naučenou techniku pití z dudlíku a operace s uzávěrem patra mu ji jednoduše nemohla narušit. Po půl roce jsme zjistili, že zakopaný pes byl zřejmě v nepřirozené tvrdosti pítka u tréninkových hrnečků-zatímco dudlík  ze silikonu byl poddajný a měkký, hubičky od Aventu nebo levnější hrnečky od Nuku jsou prostě tvrdé a v případě ponechané membrány už vůbec nepoužitelné. Nakonec jsme zjistili, že odmítání tvrdých pítek není jen naše specialita, ale že je to jev poměrně častý i u dětí bez rozštěpu. Dali jsme na radu maminky s podobnou zkušeností, které doma leželo 15 různých hrníčků s tvrdými pítky a koupil jsme tréninkovou lahev s  obrázky od Nuku, ale se silikonovým pítkem - přestože pití z lahve vyžaduje vyvinutí značného podtlaku a sání, Mikuláš si lahev během jednoho dopoledne oblíbil a k našemu velkému překvapení se naučil během dopoledne z lahve sát a to přesto, že lahev je skutečně "netekoucí" (má speciálně upravené silikonové pítko bez pojistky, ale se speciálním zářezem) a vyžaduje dost velkou sílu sání.

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode