Deníček nedonošeného mimi s rozštěpem

První příkrmy

Naše první příkrmy - naše tipy pro maminky začátečnice:

Brokolice - brokolici rozebereme na drobné růžičky, opláchneme a uvaříme v kojenecké vodě doměka, pak i s vodou rozmixovat.  Co se nespotřebuje hned, lze uložit do mrazáku (my dáváme do lahviček co nám zbyly po tekutém Nutrilonu s kapacitou 60 ml nebo jsme si sehnali lahvičky od Hami první lžička). Připravenou stravu po lžičkách přidáváme do kojeneckého (nebo odstříkaného mléka) a krmíme z lahvičky dudlíkem.

Namražené jídlo si vyndávám z mrazáku v dostatečném časovém předstihu, aby stačilo rozmrznout. Podobně připravujeme většinu zeleniny, zpočátku dáváme příkrmu tak 2 lžičky, aby se otestovala případná možnost alergické reakce. Každý druh zeleniny by se měl testovat cca 3 dny, postupně lze množství přidávat. 

Kdy jsme  krmili první  příkrmy - jako vhodnější se mi jevila doba odpoledne, při posledním krmení před koupáním a to z ryze praktických důvodů, protože jsme byli zpravidla oba docela zapatlaní od příkrmu. Takže příkrm byl spíš na první večeři nebo pozdní svačinu. Později když jsme příkrmy zvládli bez větších ztrát, jsme krmili dopoledne ovocnou přesnídávku a v poledne nebo odpoledne masozeleninový příkrm.

Pro první příkrmy jsme používali:

brokolici (vhodnější než mrkev, protože se v ní nehromadí dusičnany, ale nadýmá!), mrkev (pokud vaříte z domácích surovin, tak jedině mladou mrkev menších rozměrů, určitě ne půl kilovou úžasnou mrkev narvanou dusičnany, já si první mrkev raději kupuji v první lžičce od Hami), brambory (pozor u dětí, které trpí na zácpu, u těch jsou vhodnější tzv.sladké brambory neboli batáty - velmi hodnotná a výživná zelenina -bohužel je nemají všude)Ostatní zeleninu dle chuti mrňouse, ale vždy pamatovat na možné množství dusičnanů v krásně vykrmené zelenince - kedlubny, květák. Se špenátem počkat později, podobně i kapusta atd.

Masové příkrmy - v 5.měsíci semohou začít dávat pomalu i masité příkrmy. Nejvhodnější masíčko je bílé maso, ale dejte 5.měsíčnímu kojenci kuřecí prsa, když je kuře vykrmené hormony, že? Podařilo se nám sehnat kontakt na bio farmu u Týniště nad Orlicí, kde prodávají domácího králíka, takže vaříme bio. Příprava masa je podobně jako u zeleniny, chce to jen déle mixovat.

Kaše - první kaši na noc jsme začali dávat, když jsme  si mysleli, že brzké ranní vstávání je způsobeno z hladu, tj. někdy kolem 5.měsíce. Brzo jsme pochopili, že z hladu to není, že mu spánek v pět hodin ráno prostě stačí.  Nicméně suroviny pro kaši lze přidávat k uvařené zelenině. Kvůli zácpě jsme přestali dávat rýžovou kaši -rýže podobně jako brambory způsobuje zácpu (později jsme skoro v roce zjistili, že zácpa byla asi způsobená alergií na mléko). U zácpy jsou vhodnější: kukuřičná kaše, jáhelná, pohanková - dají se koupit jako instantní pro dospěláky a stačí pak v mléce namixovat na jemno, aby prošla dudlíkem (např.od f.Nominal),nejchutnější a nejsnazší příprava byla u jahelné kaše z  drogerie DM (jáhly mají vynikající výživové vlastnosti, regukují trávení, nezpůsobují zácpu, mají hodnotné bílkoviny). Veškeré kaše obsahující lepek se doporučuje zavádět později, většina firem je vyrábí už od 6.měsíce, v současné době není výjimkou, že i pediatr doporučí kaši s lepkem klidně od půl roku. Vhodné jsou sdamozřejmě i kaše z ovesných vloček, jemně namixované, mnohem chuťově lepší je vařit kaši z produktu "jemné ovesné vločky", proti běžným levným ovesným vločkám je to dost výrazný rozdíl (dostanete v koutcích zdravé výživy).  Ochucené kaše zásadně nekupujem, ovoce čerstvé si můžeme vždy sami přidat a nemusíme baštit kaše plné umělých aromat a éček, které se tváří jako hrušková, s lesním ovocem, jahodová atd.

 Hotové masozeleninové příkrmy z obchodu nekupujem, Mikuláš má dost rozumu, že odmítá jíst konzervy, byť ve skleničce a zkuste si doma uvařit jídlo z ingrediencí, které uvádí výrobce na obalu a zjistíte, že vaše jídlo nemá tak nádhernou barvu jako to "jídlo" ve skleničce (proč asi) a doma připravené jídlo nemá tu jednotvárnou chuť a oslizlou konzistenci jako ze skleniček. Nevím, jestli maminky, které dávají svým dětem tohle jídlo, by byly spokojené, kdyby samy jedly každý den k obědu konzervu. Opět je to však věc názorů a možností maminek, pokud jsou maminky, které neumí uvařit ani normální jídlo pro dospělé (a tyto maminky jsou a není jich málo), tak těžko budou vařit kvalitní a hygienicky náročnou stravu pro kojence. Stejně tak je to přijatelná varianta pro maminky, které nemají z různých důvodů dost času vařit. Každopádně konzervované jídlo stejně jako mnohá kojenecká mléka v reklamách je dost slušný reklamní tah a nejsem si tak úplně jistá, že je to vždy ve prospěch zdraví dítěte. Sama jsem skleničky občas užívala u prvního syna a dva roky jsme se nemohli zbavit vleklých kopřivek, pravděpodobně vyvolaných právě skleničkami s obsahem neznámých alergenů, přídavků koření atd.

Co se týče cukru - na to existuje spustu názorů.  Zásadním problémem u cukrů je skutečnost, že se po něm více kazí zuby a že přibývá bumbrlíčků. Hodně maminek, když zavádí příkrmy, tak má naučenou formulku a říkají "nebudu mu dávat nic oslazeného, aby si nezvykal na sladké". Předpokládám tedy, že ony samy do pusy nic sladkého nevezmou a to ani při odpolední kávě a že ani za půlrok nepotkám toto dítě se žádnou sladkostí v ruce, ani nebude krmeno kupovaným jogurtem s přídavkem ovoce, kde je nutně složkou glukozový sirpu apod. a že nebude loudit u staršího sourozence nebo u maminky či tatínka, který si bude dopřávat sušenku nebo sladkou buchtu nebo fruktozou nabitý džus k pití. Hodně maminek si také mylně myslí, že cukr je jen ten cukr v cukřence, tedy řepný cukr. Fakticky je cukr všude, třeba v ovocných nápojích, ovoci atd. Znám jednu maminku, která striktně řekla "mému dítěti nesmí do pusy ani zrnko cukru" a zavařuje bez cukru a nutí pak své děti, aby jedly rybízovou marmeládu bez přídavku jakéhokoli cukru se zdůvodněním, že už je tam obsažen přece přirozený obsah cukru a víc není potřeba.  Jiné maminky nahrazují obyčejný cukr výtažky ze stévie nebo sukralozou, aniž by měly ověřeno, že nemají žádné negativní účinky na dětský organismus a argumentují tím, že přece nebudou nechat vydělávat cukrárenskému trhu (jakému konkrétně nevím, u nás zbylo z těch původních už opravdu jen pár cukrovarů a řepných polí a cena cukru je tak vysoká, že pokud by to bylo tak výhdné a zdravé a chuťově srovnatelné s obyčejným cukrem, tak by alternativy cukru už jen z finančních důvodů kupoval každý). Bohužel člověk je nastaven na přijímání i stravování cukrů a je to vždy jen otázka míry, jak moc a v jaké formě ho bude přijímat. Sama jsem s alternativami cukru experimentovala a zjistila jsem, že chuťově je pro mě i rodinu nejpřijatelnější zase ten strašný cukr, ať už řepný, nebo třtinový. Ustoupili jsme snad jedině v tom, že sladké omezujeme, zejména v pitném režimu, kontrolujeme obsah kupovaného zboží z hlediska nejen cukrů, ale zejména tuků a aditiv, cž je podle mého názoru mnohem škodlivější složka stravy než démonizovaný cukr, kde lze spotřebu regulovat. Pokud nám to finance dovolují, kupujeme přírodní cukr, tj.tmavý cukr, čaje sladíme medem nebo domácí bezinkovým nebo ovocným sirupem jak jinak než s cukrem. Vždy je to jen otázka názoru a myslím, že pokud maminky chtějí regulovat spotřebu cukru u svého dítěte, měly by se přinejmenším zastavit u jídelníčku celé rodiny, aby tento přístup byl rovný u všech členů rodiny (zuby se kazí v každém věku, a lze jim předcházet zejména správnou a včasnou péči o zoubky od nejranějšího věku a hlídáním množství snězených cukrů, ne jejich vyřazením z jídelníčku, pokud to není z nějakých vážných zdravotních důvodů nutné).

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode