2.měsíc

Druhý měsíc jsme začali návštěvou neurologie - našli jsme si nakonec dětskou neurologii při fakultní nemocnici v Hradci. Paní doktorka byla hodná, nakonec jsme zjistili, že chodila dělat konzilia i na nedonošence, ale náš Mikuláš jí "unikl", protože ho přeložili na operaci do Prahy. Poradila nám co a jak a pozvala nás až za 3 měsíce, až budeme pást koníky (jestli teda budeme pást). Neustále se divím tomu, jak se z toho mrňous zázračně vylízal, na to jaká to byla hrůza.

Byli jsme v sobotu na pohotovosti - starší brácha dostal v neděli zvracení a průjem a já rýmu a mrňous ode mě chytil rýmu (průjem bráchy naštěstí přečkal bez úhony). V noci vyskočila teplota, čípky pro tak malé děti nejsou, takže jsme dopoledne vyrazili do Hradce s obavami, že si tam malého nechají, že bude mít něco na plicích. Naštěstí plíce byly v pořádku, prostě dostal jen rýmu a teplota je k tomu, takže máme hlídat teplotu a popř.dát půlku paralenového čípku (půlení miničípku je skutečně zábava, zničila jsem 3, než se mi to podařilo a než jsem získala tu správnou velikost pro zavedení do té malinké dírky). Panadol jsme dali na noc a od druhého dne už bylo vše v pohodě. Na vyplachování nosu používáme Libenar a odsáváme, ale to děláme i když není rýma, protože při nošení nostrilek to prostě chce. Vynechali jsme cvičení Vojtovky, protože je mrňous při rýmě protiva a je moc unavený, ani nemá moc chuť k jídlu.

Jídlo - s dávkama jsme na tom jako minulý měsíc, mezi 60-100 ml, ale často se mi pozvrací, když toho do něj nacpu moc, nebo když se naloká moc vzduchu při jídle - jemu by stačilo 20 ml a pak rychle spát, zbytek do mě mámo nějak natlač... Takže je to někdy k naštvání - půl hodiny práce nás obou (hlavně teda maminky) a pak to během chvilky vyzvrací. Nedonošené děti mívají často reflux, kdy se jim jídlo vrací zpět do pusy, protože nemají v pořádku svěrač jícnu  a "vyzvrací " ho; u nás je to asi způsobeno jak nevyzrálostí svěrače v jícnu, tak tím, že Mikuláš díky rozštěpu a komplikovanějšímu krmení spolyká strašně vzduchu a pak má v bříšku bublinu, která prostě nepustí mlíčko dál a uvolní si místo v žaludku zvracením. S tím souvisí asi taky koliky, u jídla se většinou kroutí a naříká, jíme na etapy - 60 ml za 20-30 min, pak dalších 20-30 ml. Objevili jsme kapky na koliky - jediné co zabírají - jmenují se Baby Calm a jsou přírodního původu, bez chemie. Koliky jsou mnohem mírnější, ale chce to navíc zásadně mít velikost dudlíku S,  s dudlíkem většího průměru se naloká mrňous strašně vzduchu a to je pak velký břichabol. S dudlíkem vel.S ovšem trvá krmení mnohem déle, ale zjistila jsem, že se to prostě vyplatí.Chce to opravdu velkou trpělivost, pro mě osobně je to velká zkouška, protože trpělivosti si myslím, jsem nikdy moc neměla. Nejdůležitější je asi pochopit, že mrňous s krmením nezlobí schválně, ale že za to může spousta faktorů - od nevyzrálosti jeho zažívacího traktu, komplikovanosti krmení, psychické náročnosti zvládnout požadavek maminky, aby přibíral (haha, ale maminka je tak trochu nervák a opravdu alespoň obden mrňouse převažuje, zvláště když tak málo jí a  občas zvrací). Taky Mikuláš začíná vynechávat 1 krmení v noci , ale odpoledne od 16 hod.by jedl v jednom kuse...

 Denní aktivity - Mikulda začíná být více bdělý - dopoledne zpravidla prospí, v poledne mívá hodinku čilosti a pak zase k večeru, to je vzhůru i 2-4 hodiny.

Nejspokojenější je u maminy, přitisknutý tvářičkou  na její hrudník. Přes den taky pospává v houpačce, pořád využíváme zavinovačku nebo pelíšek s polystyrénovými kuličkami.

Cvičení Vojtovky - byli jsme na kontrole  po 14 dnech a dostali jsme za úkol cvičit na bříšku, což je trochu komplikace vzhledem k nostrilkám v nose, takže je na cvičení vytahujeme, nebo cvičíme tak, že si mamina lehne na záda  a mrňouse si dá na na hrudník na bříško - to pak pase koníky jedna radost a může se mámě podívat přímo do očí.

Konec druhého měsíce jsme završili kontrolou na foniatrii - výsledky dopadly opět špatně. Doktor se mě ptal, jestli si myslím, že Mikuláš slyší. Já vím, že slyší, na levé ucho možná ne, ale hluchý rozhodně není. Trochu na mě koukal pochybovačně, ale pak prohlásil, že vzhledem k prvnímu dobrému výsledku asi teda úplně hluchý nebude. Takže máme přijít na podzim, to mu bude 9 měsíců (půl roku korig. věku), opět mu uši přeměří a pak se bude kontrolovat až v roce, jestli nezaostává v řeči. Moc mi pomohly odpovědi maminek na diskuzním rozštěpovém fóru, které mi na můj dotaz odpověděly, že podobnou !hluchotu" u svých dětí zažily taky a vyřešilo se to většinou po operaci patra. Takže budeme čekat.