Do Thomayerovy nemocnice byl přijat při váze 1980 gramů, délce 38 cm a byl tam převezen v inkubátoru na poslední chvíli, než nastala zimní sněhová kalamita. V té době byl už převeden z mateřského mléka na nedonošenecký Nutrilon Nenatal, který byl v Praze změněn na Bebu pro nedonošené děti. Já jsem se dověděla o operaci ve středu odpoledne s tím, že ve čtvrtek ráno jsem jela do Prahy podepsat papíry k operaci a zase zpět domů.
Operace rozštěpu proběhla v Praze Krči v pátek 8.1.2010 u MUDr.Borského. Vzhledem k tomu, že byl syn malinký, objevily se po anestézii komplikace, které však byly do dvou dnů zvládnuty (nízký tlak, nutnost podat transfúzi).
Poté byl syn přeložen na oddělení nedonošených dětí. Pro mě byl pobyt syna v Praze značnou komplikací, protože Praha byla dost vzdálená a doma jsem měla pětileté dítě, nevlastní holku v pubertě, manžela, který musel být v práci, aby si práci udržel; tchýně, která mohla jako jediná pomoci, byla zrovna po operaci kolene. Peníze na nostrilky (1707 Kč- pojišťovna na ně nepřispívá) a pleny, které jsem měla přivézt, jsem nakonec musela poslat po příbuzných v Praze, protože jsem se do Prahy kvůli sněhové kalamitě nakonec vůbec nedostala. Takže jsem do Prahy denně více jak týden jen volala. Na sobotu, když začaly jezdit po sněhové kalamitě zase spolehlivě vlaky, jsem plánovala, že se za synem rozjedu; lékařka mi telefonicky oznámila, že se mnou počítají k nástupu za synem do nemocnice, že syn dobře prospívá a začíná se dařit krmení z lahvičky – od císařského řezu až do této doby byl syn doposud na sondě. Takže jsem přeorganizovala chod rodiny, syna odvezla v neděli k mým rodičům na Moravu a odtud jela rovnou do Prahy.